Luděk Sobota 75

Kromě oslavence se můžete těšit na celou řadu jeho přátel a hostů.

Vážení přátelé,

já vám řeknu takové curriculum, víte? Narodil jsem se v hlavním městě naší vlasti, na Žižkově. Vůbec jsem to nečekal. Myslel jsem si na svý věci a najednou do toho přijde narození nějakýho člověka a on to byl já! Již z počátku bylť jsem velmi zvídavý. Ptal jsem se spolu s Nerudou: „Kde jsem se to octl, veřejné ve zahradě? Lidí naseto valné jak ku poradě...“

No tak Neruda u toho tenkrát přímo nebyl, u toho tehdy byla moje matka. Protože te jediná mne byla schopná porodit. To už by málokterá dneska. Ty mladý, to už není vono. Ale vypadal jsem úplně jinak. Tak kupříkladu: kančí mládě, to hned po narození chodí. Já nic. Já jsem jenom tak leže, jak lazar ... Ale křičel jsem. Na matku! Jestli snad mezi náma tenkrát něco bylo ... Asi kvůli baráku nebo co. A na otce jsem křičel taky. Já vám byl nervózní.Taky jsem nevěděl, jak to všechno bude dál, jestli budu v tom Semaforu nebo ne ...

No tak to člověku nepřidá. Pak jsem ze zoufalství začal chodit do školy. Co se týče tohoto období, tak to já nemůžu z tohoto místa ... Prostě nemůžu z tohoto místa. To mi dalo hodně. Zabrat. Ale hodně jsem si odnes. Houbu, křídy atd. Ale i jiný věci. Kupříkladu ještě dneska o půlnoci kdybyste mě vzbudili ... Teda ne abyste mě chodili budit – tak jako když bičem mrská ... Totiž chtěl jsem říct, že ještě dneska o půlnoci, kdybyste mě zmrskali bičem ... No tak to už vůbec ne! Takhle je to: ještě dneska o půlnoci, kdybych se zmrskal ... No nic.

Pak jsem se také učil francouzsky. To jsem se nenaučil. No tak já bych se to naučil, o to nejde, ale to je úplně jiná řeč než naše! To máte každý slovo jiný. No nejsem cvok. Ale nejlíp ze všeho mi šla ve škole matematika, protože nad tím se nemusí moc přemejšlet, to je prakticky jenom deset čísel, pořád se to tak všelijak přehazuje ... Sice arabskejch, to je pravda, to mi zpočátku činilo potíže. Ale víte co je u tohohle všeho důležitý? Že se dělá hlavou. Protože to se nedělá nic! A o to mně šlo celej život.

Váš Luděk Sobota